Řekla jsem si, že by nebylo špatné dát všechny reportáže a fotky z Lokte do jednoho článku (prozatím jsem odkazovala jen na mé fotky, které se objevily na GTmotocross.cz), takže – tady to máte všechno pospolu. I bráchův článek aneb „dobrodružství Michaela Hřivy“.

Pátek, 6. 8. 2010

Výlet na MS do Lokte jsme plánovali už celý rok. Nakonec jsme se domluvili, že pojedeme v tomto složení: já, Lenka, Klára Macháčová, Marek Zimolka a Vojta Roztočil. Ráno před odjezdem jsem naší rudou dodávku zkrášlil ze všech stran stylovými polepy gtmotocross, abychom působili věrohodně před Loketskými kontrolory. Stihl jsem nalepit jenom přední kapotu a levý bok auta, na druhý bok bohužel nebyl čas, a tak jsme se konečně vydali na cestu. Čekala mě jako řidiče celkem dlouhá cesta, ale myslím, že jsem to bez problémů zvládnul. Při odjezdu z Brna jsme se zastavili v tamějším McDonaldu, kde jsem málem nedokázal trefit – cesta vedla k nějakému motorestu, tak se Marek ujal role navigátora a říkal, ať to vezmu přes chodník, že oni tudy vždycky jezdí. Říkal jsem si, že to musí být blbost, ale tak nakonec jsem tam vjel. Lidé uhýbali jako by nic a po pár metrech byl konec chodníku. Vidím McDonald‘s, vesele si říkám pro sebe: „A co teď? Jak se dostaneme dovnitř?“ Nikde nebyl žádný viditelný sjezd. Připadal jsem si jako debil s autem na chodníku. Raději jsem neváhal a připravoval se na skok z chodníku na cestu; bylo to hladké přistání! Konečně jsme se mohli vydat na jídlo. Při cestě kolem chodníku jsem zjistil, že tam je dokonce i ten sjezd, který jsem tak beznadějně hledal, a také tam jezdilo i více aut, takže to bylo v suchu. Vojta přišel s tím, že si v mekáči zkusí objednat svíčkovou s pěti knedlíky. Bylo už předem jasné, že ho zklamou; poslali ho vedle (vedle bylo KFC a motorest). Jdeme tedy vedle do KFC: „Co si dáte?“ Vojta: „Dobrý den, z McDonaldu mě poslali za vámi, že prý tady děláte svíčkovou.“ Prodavač se na něj usměje a povídá: „Svíčkovou neděláme, tu dělají vedle v motorestu.“ Nakonec si Vojta koupil nějaký ten blaf a jeli jsme dál. Cesta z Brna do Prahy šla bez problému. Zadrbali jsme se jen chvíli na semaforech v Praze a to bylo asi vše, potom následovala nekonečná cesta po jednoproudové silnici. To byla nuda. Nakonec jsme se dostali do Lokte a zařídili si vstupy, dostali jsme i nálepku na auto, abychom mohli do depa B. Jelikož v Lokti pršelo 4 dny, depo bylo solidně podmáčené, ale vůbec jsem se s autem nepáral a zajel někde, kde na nás nebudou všichni koukat, až budeme stavit náš kolosální stan. Stavění stanu byla teda pěkná dřina, nakonec se toho chopil Vojta a šlo to jako po másle. Po stavbě stanu se vydáváme podívat do depa a zjišťujeme, že je taky pod vodou a jsou tam solidní sračky.

Sobota, 7. 8. 2010

V sobotu ráno jsme se vzbudili přibližně kolem sedmé hodiny ranní a zjistili jsme, že máme promočené boty i ponožky. Jelikož jsme neměli gumáky, ani náhradní ponožky, rozhodli jsme se, že si zajedeme autem do města. Parkoviště kde stálo naše auto, bylo totálně podmáčené, tak to vypadalo jako výzva se odtamtud dostat, ale nakonec to šlo bez problému a auto si to pelášilo po cestě. Po pár minutách jsme se dostali do města a zaparkovali u obchodu TESCO na nějaké jídlo a ponožky. Nakoupili jsme a vydali se do vedlejšího OBI. Protože otvírací doba byla až na 8 hodin, byli jsme nuceni se nasnídat, ale přišlo nám to vhod. Před osmou hodinou se najednou sjela před OBI banda hochů z Lokte – šlo to jednoznačně poznat, protože jeli na gumáky. Přesně v 8 hodin otevřeli vstup do obchodu a nastal lov gumáků. Jako hladoví psi jsme se rozprchli po obchodě a dostali se ke stojanu s gumáky, bohužel tam byly jenom dva páry a blížili se konkurenti. Byly tam velikosti 46 a více, mamutí nohy (nic proti velkým nohám). Nikomu by to nesedělo, ale berem to! Konkurence viděla, že to pro nikoho z nás není a hned se snažili nás zviklat od této úžasné koupi. “Ale to nevadí, hlavně, že budeme mít gumáky.“ řekli jsme. Upalujeme k pokladně a máme zaplaceno. Tak a jedny gumáky by byly, ale ještě nám chyběly dvoje. Venku jsem si všimnul cedule Baumaxu a bylo mi jasné, že tam nebude o gumáky nouze, jedeme tam! V Baumaxu o gumáky opravdu nebylo nouze, ale při výběru své velikosti, jsme tam strávili nějakou tu chvíli; někdo si uprd! Bylo to tiché, ale strašně to zapáchalo, smáli jsme se! Za chvíli se do uličky vtěsnil pár cikánů, ale očividně jim to nevadilo. Utíkáme pryč k pokladně a hurá do Lokte. Tak vypadala naše ranní pánská jízda. Po příjezdu do depa se vydáváme na trať, s novými gumáky jsme se cítili jako páni, nemuseli jsme obcházet všechny ty sračky a valili jsme to rovnou přes ně! Nou problém. Při sledování mástrů od MX2 a MX1 jsme přišli na zajímavou věc, vždyť oni na těch sračkách letí větší palbu než my na suchu, to není možné! Zklamaně jsem se díval jak projíždějí zatáčku po cílí a skáčou padák dolů. Zkoumal jsem jejich styl, polohu nohy na stupačce a přišlo mi, že je to úplně jedno – letěli hlava nehlava s nohou kdekoliv úplně rychle, koleje projížděli jako by v nich byli přilepeni a s prstem v nose, klopili to jako Valentino Rossi na silničce. Každým průjezdem jim motorka jiskřila, „tak to budou asi hodně rychlí“ říkal jsem si. Po trénincích jsme se s klukama vydali do depa trošku se podívat, jak vypadají tovární motorky. Taky pár plakátů přišlo vhod. Odpoledne v Lokti nebylo moc zajímavé, protože jsme využili čas jak jinak, než trénováním alkoholické výdrže. Večer se bylo v hlavním stanu, kde hrála kapela, a kde se hlavně hodovalo. Ve dvě hodiny jsme šli spát do stanu k Pavlovi Tvrdému a těšili se na ráno.

Neděle, 8. 8. 2010

Ráno jsem se vzbudil jako první v 7 hodin, měl jsem nutkání vyzkoušet poprvé v životě TOITOIku. Při cestě k ní začalo vysvítat sluníčko a bylo jasné, že se nedělní den pěkně povede. Ale teď zpět k toitoikám. Byla přede mnou řada budek a já nevěděl, do které si vlézt. Nakonec jsem na to přišel – vlezl jsem si přímo doprostřed, zvedl prkýnko a dobrý; vyčistil jsem ho pro jistotu půlkou toaleťáku, sednu a koukám na zeď. Na zdi bylo přilepené takové malé ho***. Nechápu, jak se tam dostalo, ale někdo musel být totální prase! Konečně jsem se dostal z toitoiky ven a bylo mi skvěle, jenže jsem ji cítil ještě půl dne. Umyl jsem si ruce a šel zpátky ke stanu. Pavel se probudil a šli jsme si umýt oči a zuby. Pak jsme šli zase ke stanu a vzbudil se i Vojta. Povídal jsem jim mé zážitky z toitoiky a potom jsme se vydali na trať zrovna na zahřívací trénink EMX 125 2t. Osobně mě dvoutakty lákaly velmi hodně, tak jsem sledoval celý trénink s nadšením, že slyším znovu ten krásný zvuk. Po trénincích tříd MX2 a MX1 se chystal první závod dne a to ve třídě EMX 125 2t. Zaujali jsme pozice a sledovali průběh celého závodu. Po startu se do čela dostal jezdec na suzuki: Kayne Lamont, který si ze začátku vytvořil pěkný náskok, ale jeho slabinou byl padák dolů po cíli, kde hodně ztrácel, protože ho neskákal (taky bych ho asi vypustil). Toho využil jeho velký soupeř Jordi Tixier, který tento skok skákal s přehledem a postupně stahoval náskok na Kayna. Postupem času se dostal před něj a vytvořil si náskok, který si udržel až do cíle. Druhý dojel Kayle Lamont a třetí dojel Sulivan Paulin. Toť asi vše ze 125. Poté následoval závod žen, kterého jsme se nezúčastnili. Připravovali jsme se na hlavní závody dne. Ve 12 hodin byl odstartován závod třídy MX2. Po startu se dostal do čela Ken Roczen, který měl v Lokti solidní podporu svých fanoušků. Předvedl famózní jízdu, kde ujel celému startovnímu poli takřka o 25 sekund (můj odhad). Za Kenem to ale nebylo tak jednoznačné. Předváděli tam souboj borci na strojích KTM, Marvin Musquin a Jeffrey Herlings. Marvin od začátku musel zapracovat, protože se pohyboval kolem 6té pozice, ale postupně se probojoval za Jeffreyho a nastal souboj, ve kterém měl navrch Marvin, který nakonec dojel druhý a Jeffrey třetí. Jinak jsem sledoval i našeho Martina Michka a velmi se mi líbilo, jak se popral s prvním závodem. Odstartoval přibližně v lepší polovině startovního pole, objevil se kolem 14. pozice a jezdil na ni většinu závodu. Ke konci dokázal ubrat o jednu příčku a dojel na 13. pozici, což je velmi pěkný výsledek. Ve třídě MX1 se bylo také zaručeně na co dívat, na první a druhé pozici si to rozdávali Antonio Cairoli a Tanel Leok, který mým okem vypadal o něco rychlejší než Tony. Za nimi na třetí pozici mě překvapil Nicolas Aubin, kterému se v Lokti v předchozích letech dařilo, sice v loni moc ne, ale předloni dokázal udržet první pozici ve třídě MX2 před Antoniem Cairolim. A to byl určitě úspěch. Bohužel Nicolas Aubin se nedokázal udržet takto vepředu a propadal se do zadních pozic, místo něj se dostal na třetí pozici Davide Philippaerts pronásledován Naglem a Desallem. Na první pozici nakonec dojel Tanel Leok, druhý Cairoli a třetí dojel Desalle. Toť z Lokte vše.

-Michal Hřiva-

Všechny fotogalerie:

Part One (Pátek, sobota a nedělní závod 125 a WMX)

Part Two (Neděle, Závody tříd MX1 a MX2)

Part Three (Depo a okolí)