Pro zkrácení dlouhé chvíle jsem si pro vás ve spolupráci s motoristickým portálem motolevel.com připravila kratší rozhovor s mou maličkostí.

Článek i fotky najdete přímo TADY na stránkách motolevelu.

Mějte se krásně!

První májový týden jsme se vydali na trénink do Třebíze. Bylo nádherně, sluníčko pálilo a v autě snad 40°C! Jakmile jsme dorazili na trať, nikdo tam ještě nebyl. Vše bylo krásně přichystáno, všude kolem se rozléhaly louky plné pampelišek a řepky, nakypřený povrch, občas zafoukalo… jak se fotky vydařily, se můžete podívat níže a nebo v kompletní galerii na rajčeti tady!

Předpověď počasí nevypadala vůbec ideálně, když jsme se rozhodovali, jestli o víkendu pojedeme trénovat. Nakonec, déšť nedéšť, v sobotu jsme se vypravili do Přerova a v neděli do Mohelnice, protože bylo krásně a byla by škoda se nikde nepodívat.

V sobotu jsem nefotila, protože se v Rokli prášilo a raději jsem nasávala atmosféru, která mi přes zimu tolik chyběla. V neděli jsem si totiž všechno vynahradila.

Když jsme dorazili do Mohelnice, bylo vidět, že den předtím pršelo. Na trati v jednom místě byla spousta bahna, ale ve vetšině úseků byl povrch skoro ideální. Navíc, v sobotu se v Mohelnici jel Offroad maraton, takže trať nebyla v nejhorším stavu.

Proháněly se po ní jak motorky, tak sidecary a jedna čtyřkolka.

Zezačátku bylo chvíli zataženo, mraky však občas povolily a vykouklo i sluníčko. Stihla jsem nafotit asi sto fotek, vyšplhat se až na vrchol lomu, když tu začalo pršet. Skvělé. Než jsem se dostala zpátky do depa, promokla jsem, skoro celé boty si zašpinila od bahna a nálada na focení byla ta tam. Tomu se říká naschvál! .-)

Takže, pokud má někdo zájem, níže se může podívat na 100 zmíněných fotek. Nejsou nic moc kvalitní, ale na podívání a udělání si obrázku o tom, jak to tam asi vypadalo, bohatě stačí.

Celá fotogalerie (104 fotek)

Příští týden se snad zadaří víc.

Mějte se krásně!

Čtyři hodiny spánku, spousta sněhu a zima na Valašsku, tak vypadalo moje sobotní ráno, kdy jsme měli v plánu vyrazit potrénovat do Břeclavi a poté večer zavítat na Freestyle Motocross Race v Brně.

Celou cestu poprchávalo, možná i sněžilo. V okolí Zlína bylo ještě víc sněhu než u nás, lila jsem do sebe bublinky v podobě Pepsi na svůj neposlušný žaludek a říkala si, proč jsme proboha nejeli až odpoledne a rovnou na freestyle?

Po dosažení okresu Hodoním už jsme to neviděli tak černě jako na začátku. Vyjasnilo se, nepršelo a bylo i o něco tepleji. Když jsme přijeli na trať, vypadalo to tam ideálně. Sice bylo zataženo, ale jezdců se tam prohánělo dost, taktéž sidecar.

Jaké překvapení na mě však čekalo, když jsem vylezla z auta, byl nehorázně silný a studený vítr. Prostranství bylo otevřené, žádné kopce, takže se ani nebylo čemu divit. Zalezla jsem zpátky do auta a říkala si, že jsem tady stejně nejela fotit, chtěla jsem si šetřit baterku až na večer.

Ovšem po půlhodině mi to nedalo a vydala jsem se vstříc zimě, nafotit alespoň pár fotek. Už jen proto, že jsem v Břeclavi nikdy nefotila, ani nebyla. Dlouho jsem tam nevydržela, ale podařilo se mi nafotit něco málo přes sto fotek, ze kterých jsem následně vybrala 95.

Fotogalerie (95 fotek)

To je prozatím vše. Zítra se tady objeví fotky z večerního Freestyle Motocross Race, kterých bude opravdu požehnaně. Mějte se krásně!

Rok se střetl s rokem a říjnový měsíc jsme mohli zakončit jako již tradičně ve znamení Memoriálu Libora Podmola, který se jel v sobotu 31.10 v Brankách na Moravě.

Nevím, zda to byla náhoda či ne, ale opravdu většina jezdců po projetí „bahenního úseku“ vypadala v Halloweenském duchu! Nicméně, počasí nám přálo a po mrazivém ránu nás přivítalo sluníčko, nebe se projasnilo a bylo tepleji.

Závod se jel jako tříhodinovka dvojic, takže mě potěšilo, že protentokrát jsem na focení měla dlouhé tři hodiny a mohla si obejít celou trať postupně a nafotit každý úsek.

Jezdců se jako i minulý rok sejela spousta a nechyběli mezi nimi jak Libor Podmol, tak Lukáš Pešek. Diváků přišlo také požehnaně a určitě se bylo na co koukat, protože většina skončila u nejzajímavějšího „bahenního úseku“ dole v lesíku, kde stejně jako i minule zapadla spousta motorek (něco se mi podařilo natočit na video, takže pro nadýchání tehdejší atmosféry se později pokusím tady něco přidat).

Celkem se mi podařilo nafotit 634 fotek, takže doufám, že se tam najde každý. Rozdělila jsem to na tři části, ať to není všechno pohromadě a lépe se to prochází.

Seznam všech fotogalerií:

1. část – start, úsek s překážkami (240 fotek)
2. část – depo, trať v lese (251 fotek)
3. část – nad lesem, závěr (143 fotek)

To by bylo asi tak všechno. Jsem ráda, že jsem si po měsíci opět mohla zafotit a musím říct, že mi to všechno přes zimu bude chybět. Už ať je nová sezóna!

Pro ty, kdo by měli zájem a chtěli se podívat, jak to vypadalo minulý rok na Memoriálu Libora Podmola, fotoreport najdete tady.

Mějte se krásně!

Ve čtvrtek, 23. července, jsme byli domluvení s Danielem Galiou alias Bastym, který nás pozval do Ostravy na Vrbici, abychom si zkusili jaké je to jezdit na vodním skútru (na kterém jsem ještě nikdy popravdě nestála).

Ten den hlásili až 36°C, takže bylo ideální počasí – docela brutální vedro! Ani auto s klimatizací nám moc nepomohlo a když jsme přijeli na místo, museli jsme se ihned ochladit ve vodě (která byla jak jinak než teplá). :-D

Bylo nás celkem pět, kteří jsme do Ostravy vyrazili, já, brácha, Guldy a Tom + cestou jsme přibrali Vojtu Roztočila a musím říct, že na celé odpoledne jsme měli o zábavu postaráno. Než jsme sice dostali na skútru nějakou jistotu a pády se trošku omezily, chvíli to trvalo, ale o to byla větší sranda.

Jak to všechno probíhalo se můžete podívat v galerii níže, kde jsme vybrala celkem 214 fotek (celkem jich bylo nafoceno ale 818). A jako obvykle pod článkem najdete pár nejlepších fotek ve větším rozlišení.

Tady se můžete podívat na všechny fotky:

• Fotogalerie (214 fotek)

Na závěr bych chtěla za všechny i za sebe poděkovat Bastymu, díky kterému jsme strávili opravdu skvělé odpoledne, na které jen tak nezapomeneme a doufáme, že někdy podobnou akci zase zopakujeme! ;-)

Tak a to je vše. O víkendu pojedu na MČR do Šumperku a snad tady příští týden stihnu dát i fotky z Řecka, které jsem chtěla přidat už teď, ale bohužel vůbec nic nestíhám, takže to budu muset přesunout.

Zatím se mějte krásně! :P

Osudným se mu stal poslední trik (Backflip Seatgrab Hart Attack Indian air) na X-Knights 2009 v Costa Rice. Video z osudového pádu tady dávat rozhodně nebudu, a kdo chce, může si ho najít na youtube – ovšem na vlastní riziko, je to strašný pohled.

Jeremy byl transportován do Calderon, nemocnice v San Jose, kde byl stále v kritickém stavu, v lékařsky přivozeném kómatu. Následně byl podroben čtyř a půl hodinové operaci kvůli hematomu na mozku. Prý neměl žádné zlomeniny.

Bohužel, i když všichni doufali, že by se z toho mohl dostat, protože už jednou se z podobného pádu vzpamatoval, dnešní zprávy byly tím, čemu nemohla uvěřit spousta z nás. Já taktéž. Jeremy podlehly svým zraněním.

Navždy bude v našich srdcích a já už raději nebudu nic dodávat. No, každý si může to svoje najít v těchto verších ze známé písničky Prayer of the Refugee od Rise Against, která pro mě vždycky byla víc, než jen tím, co je. Dole najdete odkaz na ni.

REST IN PEACE JEREMY LUSK!

.

.
Warm yourself by the fire, son,
And the morning will come soon.
I’ll tell you stories of a better time,
In a place that we once knew.

Before we packed our bags
And left all this behind us in the dust,
We had a place that we could call home,
And a life no one could touch.

Don’t hold me up now,
I can stand my own ground,
I don’t need your help now,
You won’t let me down, down, down!

Don’t hold me up now,
I can stand my own ground,
I don’t need your help now,
You will let me down, down, down!

Down!

We are the angry and the desperate,
The hungry, and the cold,
We are the ones who kept quiet,
And always did what we were told.

But we’ve been sweating while you slept so calm,
In the safety of your home.
We’ve been pulling out the nails that hold up
Everything you’ve known.

Don’t hold me up now,
I can stand my own ground,
I don’t need your help now,
You will let me down, down, down!

Don’t hold me up now,
I can stand my own ground,
I don’t need your help now,
You will let me down, down, down!

So open your eyes child,
Let’s be on our way.
Broken windows and ashes
Are guiding the way.

Keep quiet no longer,
We’ll sing through the day,
Of the lives that we’ve lost,
And the lives we’ve reclaimed.

Go!

Don’t hold me up now,
I can stand my own ground,
I don’t need your help now,
You will let me down, down, down!

Don’t hold me up now,
I can stand my own ground,
I don’t need your help now,
You will let me down, down, down!

Odkaz na písničku na youtube.

Každopádně by měl člověk zapomenout na všechno špatné a myslet jen pozitivně, jako to poslední dobou dělám já. Asi bych to shrnula takto – tento rok byl pro mě jedním z nejtěžších vůbec, asi bych i mohla říct, že nejtěžším v životě. Zatím.

Byla jsem postavená před mnoho zkoušek života, některé jsem zvládla na výbornou, druhé dobře a jednu… s prominutím, úplně posrala. Co si budeme namlouvat, je to tak.

Vím, že příští rok bude možná ještě těžší, ale pro mě je to rok plný velkých možností a já bych se jich chtěla chopit jak jen to jde a také napravit některé chyby, které jsem udělala. To je asi všechno, co bylo a bude.

Nejvíc ráda jsem za spoustu nových přátel, které jsem tento rok poznala, hodně nových zkušeností, které jsem zažila. Ale nejvíc si vážím těch nejbližších přátel, kteří tady byli a vždycky budou stát po mém boku. Já jim tímto za všechno děkuji!

Nyní bych chtěla všem popřát krásné Vánoce a vůbec celé Vánoční svátky, no a abych nezapomněla, také šťastný Nový Rok a všechno, co k tomu patří.

Tady je jedno malé PFko ode mně pro Vás, sice je docela pofidérní a strašné, ale nic lepšího už jsem vyfotit nestihla. Tedy fotila to mamka, ale to nemění nic na tom, že jsem tam nějaká pokřivená. :-D

V Novém Roce na viděnou! ;-)

Každopádně fotky nejsou nějak zajímavé, fotila jsem to spíš takovým stylem, aby si tam každý našel aspoň jednu svojí fotku a hlavně na podívanou. Trochu jsem to prošla a promazala, ale jinak už jsem vážně neměla náladu s tím cokoliv dělat. Mám těch fotek za víkend plné zuby a to mě ještě čeká v pátek focení na MotoXshow v Ostravě – takže, až tam uvidíte nějakého dlouhovlasého magora létat v zářivé vestě, budu to já, haha. :-D

No to už je asi všechno, mějte se a tady je galerie.

No a jaké jsou moje dojmy z celé akce? Bylo to tam zajímavé, akorát mě mrzelo počasí. Klukům všechno hodně znepříjemňovalo bahno, kterého tam bylo docela dost. Horší spíš bylo, že jim podkluzoval a shrnoval se koberec před rampou – nejdřív tam přinesli další a pořádně ho tam zadělali, ale stejně to nepomohlo. Pak předělali všechny koberce před druhou, větší rampu a už to bylo docela v pohodě a mohlo se skákat. Hodně kluky obdivuju, že se do toho pustili, protože já sama bych za takových podmínek takové triky nezkoušela, no.

Tak a tady jsou ty ne moc povedené fotky, co jsem v té zimě nafotila za cenu na kost promrzlých prstů a nohou. :-D

Galerie zde.

Zítra nebo v průběhu týdne by se měl na webu objevit i fotoreport z Memoriálu Libora Podmola, který proběhl hned další den v Brankách.

Zatím se mějte. ;-)